Kdo stojí za vznikem
Srdce Poohří
Environmentální institut Srdce Poohří vznikl v obci Osvinov protnutím aktivit zakladatelů spolku Zamenis – Karla Janouška a Radky Musilové – a Prokopa Svobody.

Spolek Zamenis se věnuje ochraně užovky stromové a v roce 2006 založil v obci Osvinov Informační a osvětové středisko, jehož prostřednictvím se snaží vzdělávat veřejnost o největším a nejvzácnějším hadu České republiky. Prokop Svoboda se již několik let snaží aktivně podílet na ochraně přírody. Spoluzaložení Srdce Poohří je předvojem dalších environmentálních aktivit, které plánuje v blízké budoucnosti.
Karel Janoušek
ředitel institutu

Prokop Svoboda
partner institutu

Radka Musilová
poradce

Kristýna Matějů
redaktor

Štěpán Kafka
zástupce sponzora, společnosti Svoboda & Williams
RNDr. Ivan Rehák, CSc.
Ing. Jiří Trávníček
Ing. Libor Kunte
Mgr. Petr Šípek, Ph.D.
Ing. Markéta Jariabková
Mgr. Vladimír Melichar
RNDr. Jan Matějů, Ph.D.
Ing. Petr Krása
Finanční partner institutu:
O nás
Poradní kruh
Roman Rozínek
Mgr. Přemysl Tájek
RNDr. Petr Rojík, Ph.D.
Radek Fišer
Ing. Petr Jiskra
Mgr. Stanislav Lhota, Ph.D.
Vít Tejrovský

Členové poradního kruhu
Environmentální institut pro studium, ochranu
a podporu biodiverzity
  • RNDr. Ivan Rehák, CSc.
    Odborný poradce pro zoologii v Zoo Praha, vysokoškolský pedagog na Univerzitě Karlově a České zemědělské univerzitě v Praze
    Otisk krajiny dotvářené Ohří v sobě nesu od dětství, jehož část jsem prožil v Karlových Varech. Když se mne pak zmocnila touha zblízka poznávat tvory, jako jsou hadi, ještěrky, mloci, čolci a žáby, stalo se pro mne Střední Poohří fascinujícím místem, které je domovem tajemstvím opředeného Aeskulapova hada. Později jsem pochopil, že ten kraj je pozoruhodný nejen jako jeho domov, ale že se jedná o celý skvostný komplex nádherné přírody, pro jejíž ochranu je legendami opředený had ideálním vlajkovým druhem. Dnes jej vnímám nikoliv jen jako mimořádně zajímavý druh obrovské vědecké, ekologické i kulturní hodnoty, ale rovněž jako symbol ochrany nesmírně cenného přírodního dědictví Středního Poohří. Dlouhá léta mám možnost sledovat, jak moji dávní přátelé Karel Janoušek a Radka Musilová s neutuchajícím entuziasmem a neskutečnou vytrvalostí usilují o zachování tohoto přírodního ráje, a tak nyní, kdy se jim podařilo najít významnou podporu, aby bylo možno v tomto účinně pokračovat, je mi ctí podpořit toto úsilí jako člen poradního kruhu Environmentálního institutu Srdce Poohří.
  • Mgr. Petr Šípek, Ph.D.
    Odborný asistent na Přírodovědecké fakultě UK se specializací na ekologii, ontogenezi a taxonomii listorohých brouků a společenstva mrchožravých brouků
    Střední Poohří představuje z biologického a krajinářského hlediska velmi hodnotnou část naší vlasti. Charakter území je předurčen jeho pestrou geologickou stavbou, tedy snoubením Krušných a Doupovských hor, a erozní silou řeky Ohře. Doslova na několika málo kilometrech se zde setkáváme jak s teplomilnými druhy, tak s vyloženě horskými zástupci. Tento kontrast, velmi dobře reflektovaný „osvinovským" kompostem, kde se vedle sebe vyhřívá užovka stromová a zmije obecná, se odráží na rozmanitosti stanovišť a habitatů celé oblasti. Kromě geologické a biologické rozmanitosti určuje charakter území také pohnutá historie místních obyvatel. Zdejší kraj, který se od nepaměti nacházel na (pomyslné) periferii naší země, zažil několik vln osídlení a vysídlení, konjunktur i úpadků. Všechny tyto skutečnosti se nesmazatelně vryly do tváře zdejší krajiny, ze které se tak nechá číst jako z nějaké geologicko-historicko-biologické encyklopedie. Partu fajn lidí okolo Radky a Karla jsem poznal před více než deseti lety a hned od začátku mi imponovala jejich odhodlanost pomoci zdejší populaci užovky stromové, ale i zdejší krajině. Její tvář i biologická rozmanitost se totiž začala velmi rychle ztrácet pod vrstvou náletové buřeně lidské lhostejnosti. Teprve při práci se sekyrou, mačetou a křovinořezem jsem si uvědomil pravý důvod ohrožení české přírody – snoubení neznalosti, lhostejnosti a ztráty krajinné paměti. Spolek Zamenis a projekt Srdce Poohří pro mne představují možnost, jak tento neblahý trend zvrátit a vlastním příkladem podpořit environmentální zodpovědnost každého z nás.
  • RNDr. Jan Matějů, Ph.D.
    Zoolog, kurátor přírodovědných sbírek v Muzeu Karlovy Vary
    Krajina Středního Poohří je má nejoblíbenější, protože jsem tu doma.
  • Ing. Petr Krása
    Botanik, krajinný ekolog v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR
    V mládí jsem velmi často jezdil do karpatských pohoří Slovenska poznávat tamní přírodu a Střední Poohří mi to svým charakterem velmi připomíná. Možná proto, že je to území pestré krajiny s bohatou přírodou, krajiny veliké řeky a dynamických prudkých svahů, starých sadů a pěkných usedlostí. Přijde mi, že jsou tu příroda a lidé ve skoro ideální symbióze. Viděl jsem zde poprvé užovku stromovou, kroužkoval jsem tu podruhé v životě čápa černého, v řece fotografoval střevle potoční a opakovaně počítal krásné dvoubarevné orchideje prstnatce bezového.
  • Roman Rozínek
    Ochránce přírody zaměřený především na obojživelníky a plazy, autor a spoluautor metodik monitorování a ochrany obojživelníků a plazů pro MŽP a AOPK
    Ve Středním Poohří jsme opakovaně pracovali na fyzické ochraně užovky stromové (budování zídek pro plazy, trvalá bariéra na ochranu hadů atd.). Mám rád Doupovské hory, Nechranickou přehradu a celý tento kraj. Sdružení rozumných a zapálených lidí má vždy smysl. I v ochraně přírody je často vidět fanatizmus, a tak je nutné ho vyvážit rozumným, odborně podloženým přístupem s ochotou k dialogu.
  • Ing. Petr Jiskra
    Správce Národní přírodní rezervace Nebesa v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR
    Hodně přírody na malé ploše, dole teplo a nahoře zima, pusté sutě i bohaté lesy, pestré území plné kontrastů... A to mě baví!
  • Mgr. Stanislav Lhota, Ph.D.
    Primatolog, působí na České zemědělské univerzitě v Praze a v ZOO Ústí nad Labem
    Na severu Čech pod Krušnými horami jsem se narodil, a i když posledních 30 let trávím většinu času v tropech, pokaždé se sem rád vracím. A jsem rád, že jsem se právě tady v údolí Ohře mohl zapojit do práce komunity odborníků i nadšenců, kteří jsou pro mě vzorem skvěle fungujícího ochranářského programu. Spojuje v sobě jak výzkum užovek stromových a péči o jejich populaci, tak i obranu jejich přirozeného prostředí a intenzivní práci s místními obyvateli i s širokou veřejností, na jejichž podpoře a spolupráci přežití těchto plazů závisí.